Stanley
Nedělní trénink přeložen do haly na ZŠ Purkyňova. Sraz v 9:45 na parkovišti u školy.

Stanley
Už se to blíží... :-p :-R

Stanley
!POZOR!
Dnes nám byla odřeknuta rezervace haly na neděli. Snažíme se sehnat náhradní prostory. Sledujte proto titulní stranu.
Valid HTML 4.01 Transitional

Očima kritika
 

Ilustrační foto.



!!!Názor kritika se nemusí shodovat s názorem admina a už vůbec ne s názorem někoho dalšího!!!

28. 5. 2007
Kritika nultá:
Předmluva:
Veškeré zde uveřejněné články a komentáře jsou jen a jen můj názor. Vy si je můžete přečíst, myslet si svoje, klidně je okomentovat (zatím v Diskuzi) a přebrat každý po svém. Předem chci ale upozornit, že převážná většina poznámek a hodnocení veškerého dění kolem našeho fotbalového týmu, slouží k pobavení čtenářů a není psána s cílem urazit, pomluvit či jinak poškodit jmenované (nebo nejmenované). Doufám, že to všichni vezmou na vědomí a s humorem, ne osobně. Tak vzhůru do čtení...
Váš Kritik


13. 6. 2007
Kritika poslední(?):
Konec
Vzhledem k mnohým negativním ohlasům z řad hráčů, trenéra a ostatních členů realizačního týmu, jsem se rozhodl nepsat dále kritické, směšné, jízlivé, pro někoho urážlivé, komentáře zápasů, tréninků, jednotlivých hráčů a ostatního dění kolem našeho fotbalového klubu. Chápu, že snést kritiku je pro někoho těžké, zvlášť v mojí, často velice nelichotivé formě, ale není v mém zájmu ani záměru rozvracet opatovický fotbalový tým. Chtěl jsem jen pobavit návštěvníky stránek a v žádném případě jsem nechtěl urazit ani se dotknout nikoho z hráčů. Proto se tímto prohlášením omlouvám všem dotčeným a pozastavuji, možná končím, tvůrčí činnost Kritika a přeji našim fotbalistů hodně štěstí bez komentáře.

Váš Kritik

28. 6. 2007
Kritika čtvrtá:
Opatovice vs. Rychtářov aneb Velká fotbalová tragédie


!!!WARNING!!!
Vše co se v tomto článku dočtete je pravda! Následující řádky jsou šokující a pohoršující (dětem do 18-ti let doporučeno jako varování před neštěstím). Osoby obsazené v tomto příběhu nejsou smyšlené a už vůbec nejsou smyšlené jejich činy. Vše je bohužel stvořeno podle skutečné události, chcete-li, podle skutečné tragédie. I přesto si však nejprve/znovu přečtěte Kritiku nultou ? předmluvu a poté pokračujte k dnešnímu příspěvku.
!!!WARNING!!!

Je pondělí a fanoušci Opatovic se pomalu, ale jistě vzpamatovávají z hrůz, kterých byli svědky v neděli na domácím fotbalovém hřišti. Ty silnější povahy už doufám spí a ostatní ještě teď nejspíš stěží zamhouří oči. Jak bylo řečeno, není hanba nevyhrát, je hanba zklamat všechny příznivce svým řekněme ?nesportovním? přístupem.
Na hřiště nastoupili domácí v pozměněné a poměrně ochuzené sestavě, což ovšem za výsledek určitě nemohlo. V první polovině se ukázalo, že papírová jasná výhra Opatovic je asi stejně pravděpodobná jako to, že v 56. minutě utkání začne sněžit zespoda nahoru. Mužstvo s nedávnými ambicemi na postup do OP bylo na soupeřově polovině absolutně bezzubé a s celou sestavou učebnicově cvičil jediný rychtářovský útočník, přezdívaný Caban. David Alán nastupující za Milana Jelínka bránil svého soka sice se ctí, ale jinak absolutně bezradně a na postu levého obránce shořel jako papírový čert. Svou hrou působil dobře snad jen Lukáš Jelínek, který po hřišti svištěl jako Pendolino a Doki napadající soupeře jako kobylky kukuřici. Přesto se obrana Opatovic hroutila jako domeček z karet a nebýt výborného Mariana Brtníčka, utrpěli jsme děsivý debakl. Poločas za stavu 0:0 přinesl nucené střídání po hádce mezi kapitánem a posledním obráncem, nejlepším z nejlepších, kvůli neustálému kritizování všeho, co se na hřišti děje, ze strany Josefa Trávníčka. Jestli byl rakouský veterán rozezlen nepříjemným bezvětřím, pražícím sluncem či šustěním trávy se už dnes nedozvíme, ale chtít napadnout spoluhráče je už trochu moc i na ?Nejvyššího?. Kapitán František Štefek byl nahrazen Radimem Zobalem, ničitelem z Hypernovy, a za Davida Alána nastoupil Leoš Kala, černá perla ze Lhoty. Dvě hrozby v jednom balení. Jak se ukázalo vzápětí, tak jen pro vlastní tým. Leoš Kala, od žáků nejspíše sympatizující se Rychtářovem, se ani nepokoušel ztrapňovat s míčem a rovnou jej odevzdával soupeři. Zakopávat se mu dařilo stejně i bez míče. Patrně po chybě v Matrixu dostal se Marianovi za záda záhadně točený míč, nejspíše řízený dálkovým ovládáním odněkud z tribuny hostí. (Na někoho se to musí svést.). Vysvobození v podobě teoreticky vyrovnávací penalty bylo na dosah chvíli po rozehrávce. Penaltu kopající, už jednou trestaný, obránce Michal Valouch velice krásným způsobem nastřelil brankáře Rychtářova, nedal gól z penalty a po nepovedeném kopu rozběhl se dorážet. Záhadou je, jestli chtěl dorazit míč nebo brankáře. Po faulu se sporným průběhem (podle Wasila nohou, podle rychtářovských loktem, podle pomezního pěstí a podle jiných zdrojů hlavou ? nejspíš po něm mrštil vše co měl, očividně zaráz) vyfasoval jeden z tahounů mužstva druhou žlutou kartu a odebral se do věčných lovišť. S druhým z těch lepších jsme se rozžehnali o chvíli později když Lukáš Jelínek, za cenu vlastního vyloučení, zlikvidoval málem Cabana, ale hlavně jeho průnik domácí obranou. Další možnost vyrovnat se nabízela Radimu Zobalovi, jenž však psychicky neunesl skutečnost, že by mohl skórovat a po průniku před soupeřovu branku zaváhal a vydal se nazpátek. Tím zpečetil osud tragicky hrajících domácích. Po chybě posledního obránce se zmocnil míče střelec prvního gólu, a když efektně přehodil nejlepšího z nejlepších, bylo dílo dokonáno gólem na 2:0. Hra Opatovic jako celku byla statická a zbrklá asi jako předčasná ejakulace a výhra Rychtářova byla naprosto zasloužená. V závěru utkání už došlo jen k celkem šokujícímu střídání když za Pavla Novotného, jemuž nejspíše nikdo neřekl, že se hraje fotbal a že u toho se běhá (jaká to chyba ze strany trenéra Huberta), nastoupila ?oživlá legenda? ala Pavel Vejmola. Jak se i tentokrát ukázalo, bohužel pro Michala Lukáška, není fotbal hra pro jednoho hráče jako je tomu zvyklý z Playstationu, ale sem tam si může (ale nemusí, že Šukyne) zahrát i někdo jiný (ale ne protihráči, že hoši).
Nu, co se dá dělat. Bůh řekl: ?Postavme Opatovské Ačko o jednom muži, jenž zvládne vše.? A stalo se! Avšak Ronaldinho velice brzy přestoupil a Šukinovi se nepodařilo následovat jeho kroky.
Před námi je poslední zápas a za všechny příznivce našeho fotbalu doufám, že ničeho tak strašného jako v neděli se nedočkáme. Chci vyjádřit plnou podporu našemu týmu a do posledního utkání přeji hodně štěstí.

Váš Kritik

6. 6. 2007
Kritika třetí:
Opatovice vs. Lysovice aneb "Fotbalová pohádka pro otrlé"
Bylo nebylo, jednoho krásného sobotního odpoledne se vydali rytíři Opatovického království na pochod proti Lysovickým. Se špetkou nervozity a strachu, před nadcházejícím kláním, jeli do říše, kde se peníze staví vždy až na první místo. Slunce nad hřištěm svítilo, teplota byla ideální a všechny přítomné lehce ovíval svěží vánek. Tím bohužel výčet pohádkových skutečností končí. I přes včasná upozornění na webových stránkách Lysovic bylo pivo teplé (a vyškovské:-/), klobásy studené a náladu nezachránilo ani následující utkání.
Podle názorů některých přihlížejících šlo o velice kvalitní utkání, což dává vzniknout otázce, na kterém kanálu takový fotbal vysílali. Osobně jsem ho asi přehlédl, protože větší výkon než většina hráčů na hřišti předvádí i místní malé školkové divadlo. Chvíli tlačili Opatovice, chvíli Lysovice a z obojího bylo to, co se tlačením podaří vyprodukovat každému z nás. Obrana soupeřů se asi nechtěla moc unavovat a když šikovným likvidačním faulem vyřadila Petra Ondru ze hry, zdálo se, že moc práce už mít nebude. Očividně si tak na chvíli získala respekt, minimálně u hrotového útočníka Michala Lukáška. Ten navzdory vyjímečné snaze, motal se mezi lysovickými jako Bulhar v kukuřici, kolem míče (a nejen tam) poskakoval jako šašek, stopoval si míč bradou a vůbec tak trochu připomínal kobylu. Každopádně bylo vidět méně těch kurióznějších zákroků a více snahy než normálně. Na druhé straně hřiště se efektivním zakopáváním o míč nejednou až k bráně propracovali 2 šikovní útočníci Lysovic v doprovodu svých spoluhráčů. Dostat míč za čáru se jim však nepodařilo. Co chybělo? V druhé polovině začalo být vidět, že domácí pro vítězství udělali opravdu vše co bylo v jejich možnostech a přesto se remízový stav neměnil. Myslím, že kdyby měli ke klubovému rozpočtu ještě vagon štěstí, určitě by to dopadlo jinak. Opatovický útok se však nemohl pochlubit o nic větší úspěšností a místo střílení na bránu pokojně odevzdával míče do náruče soupeřova bránkáře. Nervózně hrajícím Opatovicím určitě pomohla výměna nejslabších článků sestavy a to v podobě nástupu Davida Alána a Michala Slezáka, v této fázi utkání platná asi jako sáňky v létě. Poté, co pomezní už ukázal jak se mává na prvního máje a jakoby na povel zastavil nejnadějnější šanci Tomáše Fürsta, bylo očividné, že výhře Opatovic nepřeje víc než jen štěstí. Když však sudí, jen několik minut před koncem, za ten hrozný, ale opravdu hrozný, faul v pokutovém území hostí nařídil penaltu, otřáslo to nejen naším týmem ale hlavně přihlížejícími fandy. Přihlížející fanoušky z Kučerova držela na místě mnohem více přemíra vypitého alkoholu než snaha pořadatelů a k nepokojům nebylo vůbec daleko. Po závěrečném hvizdu, oznamujícím vítězství domácího týmu, na rozhodčí dolehla vlna nevole diváků. Silná slova a výhružky? Ze všech stran. Postrkování? Taky bylo. Nadávek? Nepočítaně. Zaslouženě? Věc názoru.
Kdo se těšil na adrenalinové utkání, určitě si nestěžoval. A pro ostatní? Berme to z té lepší stránky. Když Lysovice postoupí, bude nám ve třetí třídě hned o stupeň lépe (Staropramen). (Těm, co opravdu čekali pohádku, se omlouvám, ale co byste po mně ještě chtěli.)

Váš Kritik

30. 5. 2007
Kritika druhá:
All Stars Team ala "Hvězdná pěchota"
(část první)

Týden je dlouhý a i když se další zápas hraje už v sobotu, potěším vás příspěvkem hned v polovině týdne a tak si trochu probereme nastupující sestavu:
Začněme mezi tyčemi, tam kde soupeřovi šance většinou neúspěšně končí. Většinou. Ano, chybička se vloudí, ale když gólman pochytá spoustu parádních střel a vzápětí mu mezi nohama proklouzne míč o rychlosti vody valící se do kopce a je zastaven se štěstím až na brankové čáře, na jistotě to rozhodně nepřidá. Marian každopádně patří k největším oporám. Další "nestabilní jistota" se pohybuje jako stoper Opatovic. Stane se a pár alkoholových klopýtnutí se může přihodit každému. Akorát se špetkou sebekritiky navíc by se ty klopýtnutí nemusely odehrávat před zraky celého fotbalového obecenstva. Jinak je Josef Trávníček jistotou v pravém slova smyslu.
Sympatická hra Michala Valoucha je vítaným oživením hry a stálé místo na hřišti mu zaslouženě patří. K těm nepostradatelným bych přidal taky obranné křídlo, Milana Jelínka. Posila z Libochovic, Jan Novotný, se po dobrém úvodu po přestupu na hřišti poměrně trápí. Když mu zrovna nejde kopat do míče, nakopne aspoň protihráče, udělá si zářez na kopačku a postojí si nějakou tu neděli (sobotu) na tribuně s mlčícími fanynkami.
Uzdravená posila z domácího prostředí alias "Pajdavý uragán" Lukáš Jelínek je silnou oporou mužstva. Záložník jak se patří. Nenaběhá sice za zápas 10 km jako Seedorf, ale kromě barvy pleti je téměř jediným co je odlišuje rodný jazyk.
Důležitým článkem týmu, oporou ve středu pole a tahounem mužstva je Doki. Hasič nejen v civilu, ale občas i na hřišti.
Posledním dnes zmíněným je Petr Ondra, technicky bezpochyby nejzdatnější hráč na hřišti. Po jeho příchodu do týmu a úvodním zápase jej uvítal snad každý příznivce našeho týmu a pohled na jeho technickou, přehlednou a zkušenou hru je radost.

Tolik první pohled do sestavy našeho týmu, pokračování bude bůhví kdy...

Váš Kritik

28. 5. 2007
Kritika první:
Opatovice vs. Bohdalice "B" aneb "malá" fotbalová tragedie poslední květnové neděle
Tak to máme za sebou. Vyhráli jsme. Proti fotbalovému výběru Bohdalic "B" doplněnému o hráče z A týmu. Ano, dá se říct úspěch, ale tím končí výčet toho pozitivního. Závěrečný hvizd sudího oznamuje hubenou výhru Opatovic 1:0. Radost se nedostavuje, tleskat se nechce. Toho špatného bylo na tomto zápase víc než dost. Ona sice výhra je výhra, i když... Sledovat to vyžadovalo notnou dávku trpělivosti, pevných nervů a nechybělo moc k práškům na srdce. Kdo neměl železné nervy, měl po prvním poločase co dělat aby se udržel na nohou a s klidem podotknu, že pražícím sluncem to určitě nebylo.
Pozorovat útočné pokusy hráče s číslem 11, které dost často končí stejně, zápas co zápas už působí poněkud otřepaně. Mám dojem, že ty šance pálí schválně. No co, kdo umí, umí. Škoda že slabý výkon nemůžeme přičíst jen jednomu hráči. Někdo tvrdí že střelecká hvězda soutěže není zrovna ve formě. Podle výkonu na hřišti to mnohem víc ukazuje na fakt, že hra Tomáše nebaví. A bohužel nejen jeho. Hra Opatovic kopanou připomínala jen vzdáleně a občasné zpestření v podobě bohdalických protiútoků bylo vítaným oživením. O zasloužené výhře nemůže být ani řeč a vítězný gól byl fotbalově snad ještě pod úrovní celého zápasu. Jestli si zaslouží někdo vyzdvihnout v dobrém světle tak určitě Jarda Steiner a Lukáš Jelínek, na nichž jako na jediných bylo v průběhu hry vidět opravdové nasazení.
Bída nepostihla jen fotbalisty ale ve velké míře i Fan Club. I když to jsme si mohli všimnout už dřív. Absence hlavní fanynky Drahušky má za příčinu většinou hrobové ticho v řadách mladších fanynek a pořádně slyšet buben v neděli taky nebylo. Větší povyk bylo tentokrát slyšet ze řad ostatních příznivců fotbalu. Toliko k nedělním výkonům at už na hřišti či kolem něj. Za všechny příznivce našeho týmu doufejme, že příště to bude lepší.

Mimochodem přeju touto cestou naší šikulce Lidušce brzké udravení :)

Váš Kritik